Každý rok objevím nějakou věc, která mě pak asi napořád bude provázet. Jednou to byla pryskyřicová kadidla. Pak ledová plechová vana po ránu. Před třemi lety psaní těchto fejetonů, což mám místo deníkových zápisků. Letos to asi vyhraje sbírání květin a větviček. Nikdy jsem to moc nedělal. Letos jsem se, ani nevím proč, rozesbíral. Roztrhal. Už si ani neumím představit, že by v oknech nebyla ve váze či sklenici od kečupu alespoň nějaká travina. Asi jak stárnu, tak romantičním.
Někdy se potuluju jen tak nazdařbůh lesem a po loukách. Na lovu květin. A buď se mi do cesty postaví nějaký barevný keř, nebo ne. Podobně jsem se teď toulal po Václaváku. Jen bez očekávání, že bych tam něco mohl najít. Jdu kolem Dobré čajovny ve dvoře, kde mají vzrostlé bambusy. Říkám si: potřebuješ nakoupit nějaký čaj. S panem majitelem rozprávíme o čajovém altánu v Prachovských skalách. Že by se tam dal umístit Poesiomat nejen s japonskými promluvami o čaji. Když vtom si všimnu u okna mladé Japonky, jak tam váže zelené bambusy do vázy. Chodím letos všude s očekáváním barevných lučních květin. Větřím všude nějaký neobvyklý úlovek. A teď mi osud postaví do cesty Japonku, která dělá ikebanu.
Okamžitě se ptám, kdo to je. Prý jim dělá jednou za čtrnáct dní výzdobu. Uzurpátorsky hned říkám, že bych to chtěl taky. A prosebně se ptám po seznámení. Šli jsme se pak podívat na střechu Lucerny do bytu-kanceláře a domluvili se na pravidelné ikebanistické výzdobě. Jako má někdo soukromého učitele angličtiny, tak budu mít osobní ikebanistku. Budu zkoumat, jak to, že to některým květinám sluší, když oschnou, a jiným ne. Zkoumat, že když větévku opřu o pět centimetrů vedle, tak to tak nějak není ono.
Můj základní pracovní nástroj, marxistický výrobní prostředek, je moje kancelář na střeše. Tady se potkávám s lidmi a často z toho něco je. Nebo není. Je to zvláštní alchymistický způsob namíchání ingrediencí. Do kastrolu vhodíte dobré světlo, výhled na střechy, hrajícího Nicka Cavea, zapálenou svíčku na stole, škvařící se kadidlo, dobrý japonský čaj či víno. Vypnete mobil, zasoustředíte se a buď z té schůzky něco je, nebo není. Nemůžete to dopředu ovlivnit. Ale jde tomu trochu pomoct.
Teď jsem přidal do ověřeného receptu na dobré setkání ještě novou přísadu. Japonskou aranž kytek a větví. To to bude teď proudit. Myšlenky. Všechno.
Fejeton pro Reflex 37/2021