Piána na ulici
Piáno venku na ulici. Někdo jde kolem, zasedne, zahraje, občas se zatleská a jde se zase dál. Taková nepravděpodobná věc, když ho vidíme někde venku, nebo na nádraží. Možná proto to tak funguje. Díky kontrastu. Věc, kterou známe z interiéru, se ocitne v exteriéru. A možná se pak anonymní prostor města stává zabydlenějším, důvěrnějším a dějou se divy. Někdy ke stoličce zasedne kravaťák, jindy popelář, bezdomovec, policajt, malé dítě. Jen se musí překonat ostych, strach z trapnosti situace.
Začali jsme je rozmísťovat v roce 2013. Za tu dobu se jich rozmístilo díky mnoha dalších aktivních lidí pár desítek. Nyní se staráme o místa Hlavního nádraží, Masarykova nádraží a o oba terminály Letiště Václava Havla.
