Čtu žalostně málo. Potřeboval bych se více rozečíst. Takové dvě tři knihy týdně by mi stačily. Takové toulání (myšlenkové) během pár dní. Každý den můžeš volit, jestli vést rozhovor s kamarádem u piva, nebo s Montaignem v posteli. Rozhovor jako rozhovor. Ačkoliv rád hladím hřbety některých knih, až se s nimi fetišisticky mazlím, preferuji raději pivo. Proč?
Čekám na podobný iniciační moment, jako když jsem před sedmi lety řešil kolaudaci kavárny s osmdesátiletým statikem, neobyčejně vitálním staříkem. Polichotil jsem mu, jaký je elegán, já že budu v jeho věku značně sešlejší. Odvětil, že je členem klubu 100 – musíš naběhat sto kiláků každý měsíc. Cože? Tak počkat. Takovejhle čilej dědula dá stovku? To nás, mladý klucí, chce jako ponížit?
Vyhecován, hned druhý den jsem se jal dokázat světu i jemu, že my mladý nepatříme do starýho železa, a poprvé uběhl asi osm kiláků po kopcích v lesích. Hlavou mi neustále běžela věta: „Naběhám sto kiláků za měsíc…“ Byla natolik hnacím motorem, že jsem to nemohl nedoběhnout. A už mi to zůstalo. Jako tik. Jako zlozvyk, kterého se nemůžete zbavit. Už asi celý život budu běhat. Jako člověk dýchá nebo potřebuje jíst, potřebuje běhat.
Jaké bude asi další novoroční předsevzetí? Nejžhavějším kandidátem je právě četba. Kdysi jsem čítával, ale pak jsem otevřel kavárny a řešil jen chybějící kabely pro kapely a narážení sudů. Posledních pár let ale nějaký čas je, jen roztěkanost mysli, touha stihnout všechny večírky a každochvilkové kontrolování mailů mi v tom brání. Dnes jsem ale přečetl tři sta pade. Stránek. To jde, ne? Poprvé v životě. A celkem za týden 1600 stránek. Pomohl mi bezčasý pobyt na Filipínách, kde jsme instalovali Poetry jukebox v Manile. Osmačtyřicet hodin v letadle, bezesné, jetlagové noci, pár dní na ostrovech.
Nejtěžší je uběhnout prvních 300 metrů, protože se vám fakt nechce. Raketa také spotřebuje nejvíc paliva, aby se odlepila od země, pak už jen pluje. Po úspěšném vyběhnutí ale získáte dynamiku a ono to tělo samo běží, na semaforech je nejde zbrzdit, musíte běžet alespoň na místě. Snad to budu mít podobně se čtením. Snad chytím tik a budu už nafurt rozečtenej.
Fejeton pro Reflex 46/2018