Fotografie textu 52 vykolejení z kolejí
foto:

52 vykolejení z kolejí

Zkoušel jsem si onehdá sepsat seznam předsevzetí. Trošku bych si to tady definičně rozlišil. Jsou věci, jež bych v tomto roce chtěl dělat dlouhodobě. Třeba každý den ujít alespoň osm kilometrů.
Pak si chci ale vyzkoušet takovou hru se sebou samým. A třeba ji pak budu hrát každý rok. Sepsal jsem si dvaapadesát drobných změn, které jsem buď nikdy ne‑
udělal, nebo je mám dlouho v hlavě. Chci si vytvářet takové nové dráhy v mysli. Sice se něco stane jenom jednou, ale běžková dráha je už vyjeta a lze zase kdykoliv nahodit stopu. Sepsal jsem si ten seznam na karty, jež si budu každý týden losovat. Pravidla jsou volná. Když se mi nebude chtít něco splnit a nahradím úkol jinou „novou“ věcí, nevadí. Připomíná to trošku táborové bojovky, někdy happeningy. Je to takový tréninkový program na přivolávání nových věcí v životě. Na přivolávání změn.
Udělat oheň v přírodě v zimě. Jet nějakou tramvají celou trasu, na konečné to tam projít a sledovat, co zaznamenáníhodného se za tu trasu stalo. Ochutnat jídlo, jež nemám rád a které zásadně nejím. Napsat psaný dopis. Hodit šipkou do mapy republiky a tam jet a zasadit strom. Chodit celý týden s lupou, a když bude třeba, tak prozkoumávat věci. Totéž s dalekohledem. Celý týden se zaměřit na nějakou barvu očí, třeba hnědou, a počítat si lidi, které potkám.
Poslat do práce k někomu nějakého poslíčka s anonymním dárkem a neprozradit to pak. Vzít si na Petřín lihový vařič, ohřát vodu na čaj a začajovat s někým. Do dvou plechových van na střeše Lucerny nalít kbelíky horké vody a někoho pozvat na snídani nad Prahou. Zažít den v práci někoho jiného. Třeba místního zemědělce, veterináře, kominíka. Naučit se báseň zpaměti. Přečíst na pěti různých místech venku báseň nahlas. Prochodit noc venku. Pročíst celou noc. Jít spát na Petřín. Vyválet se nahý ve sněhu. Zabít a stáhnout králíka. Půjčit si na tři hodiny nějaké dítě. Najmout si podobně jako učitele angličtiny průvodce lesem. A podobně přírodovědce, který ukáže, co můžeme ve volné přírodě jíst. Říct něco upřímného někomu, co se už dlouho neodvažujeme říct. Jít s někým na večeři do restaurace a krom objednání spolu neprohodit ani slovo. Sledovat reakce lidí. Obléci se v bytě do obleku, pozvat dívku a dát si večeři a tanec na Sinatru. Dát někomu na ulici svoji oblíbenou knihu. Dát někomu neznámému kytku. Vzít si každou botu jinou. Vzít si přenosný reprák a zatančit si na Armstronga s někým na Václaváku. Navštívit někoho doma, aniž se předtím smluvím mobilem. Půjčit si pramici, pořádně se obléct, nalít si víno či čaj a být na řece. Celý týden se soustředit na smích kolem sebe. V práci, v tramvaji, všude. Jít lozit na stěnu. Projít potok na boso. Jít na nádraží a prvním osobním vlakem vyjet, hodit si kostkou dvakrát a ten počet stanic vystoupit a prochodit to tam. Celý týden se soustředit na vůně kolem sebe. Zapisovat to.
Dát se do řeči s pěti různými cizími lidmi. Tři dny půst. Strávit noc v nonstopu. Vylézt na strom a bejt tam hodinu. Zazpívat si sám v lese. Někomu blízkému umýt hlavu. Jít na pravoslavnou bohoslužbu. Dát si den, kdy budu pět hodin meditovat. Spát v seně. Jeden den si dát, že musím vždy po patnácti minutách zapisovat do deníku, co se děje. Krom spánku. Vzít kolo, bágl a jet na kolovandr. Vlézt v zimě do rybníka. Najít si v blízkosti sádky a koupit si živou rybu. Zkusit slackline. Jít s knězem do vězení, jestli to půjde. Zbudovat budky pro ptáky.

Fejeton pro Reflex 01/2021