Fotografie textu Zažít krachy? Nevadí
foto:

Zažít krachy? Nevadí

Výhody krize? No, já vždycky prohlašuju, že nechci na ničem lpět. Tedy hlavně na majetku. Že kdyby mi zavolali, že moje kavárny vyhořely, řeknu si: Dobrá, tak odznova. Jak to dělali Židům. Všechno jim vzali, ale oni v další generaci měli zase totéž. Ono je někdy ozdravné o všechno přijít a vybudovat to vše nově, ale bez chyb. To jsem si tak říkal jako
teoreticky, že by mi nevadilo přijít o všechno.
Teď tady sedím a počítám ztráty. Všechno mám zavřený, dvě kavárny i Střechu Lucerny, a připravuju se, že třeba do srpna zavřený budou. A pak sice otevřeme, ale lidi nebudou mít peníze, takže to bude bída. Ale stěžovat si moc nemůžu, protože špatně jsou na tom úplně všichni. Alespoň se tedy mohu potrénovat, jestli teda opravdu na ničem nelpím. Jestli to nebyly jenom kecy.
Pak mám radost, že si tady na venkově, kam jsem utekl z města, celkem vařím. Ono člověku nic jiného nezbývá. Tak snad si tenhle návyk přenesu i do postkoronového období.
Horský potůček si vždy najde nějakou cestu, kudy se bude drát dolů. Nejde to tudy, tak to vezme tamtudy. Seděl jsem v tyto dny doma a chodil od ničeho k ničemu. Číst mi moc nešlo. Nešlo se odpoutat od myšlenek na současnou situaci. A tak jsme s přáteli začali promýšlet nějakou akci. Hodně lidí sedí doma a sleduje zprávy a on-line svět.
Nechtěli jsme přidávat něco dalšího do toho virtuálního světa. Ale lidé jsou doma a je to snadný komunikační kanál. Promýšleli jsme, jak skrze on-line svět přimět, aby se stalo něco v off-line světě. Aby lidé udělali něco tvořivého. Vymysleli jsme výzvu, abychom si všichni zazpívali ze svých obýváků se Zdeňkem Svěrákem a Jaroslavem Uhlířem píseň Není nutno. A tím bychom všichni poděkovali sestřičkám a dalším lidem v první linii. A začali jsme obvolávat televize, rozhlasy, které by nám to sdílely v přímém přenosu. Sehnali jsme ony dva pány. Zařídili respirátory kvůli natáčení onoho videa. Nechtěli bychom se úplně proslavit tím, že bychom nakazili Svěráka. No a výsledek se nějak stal po uzávěrce. Takže nevím, nakolik se to podařilo.
Třeba tedy zkrachuju. Ona se ale snad ta tvořivá energie bude drát někudy jinudy. To nám snad žádný koronavirus vzít nemůže. Jak se zpívá v písni: Zažít krachy? Nevadí. Zažít nudu? Jó, to vadí.


Fejeton pro Reflex 13/2020