Jako děti jsme se se sestrou mlátili, štípali, kousali. Opláceli jsme si ránu za ránu. Když se mělo s bitkou skončit, na jednoho z nás už nezbylo, aby to tomu druhému oplatil. Mohl si tak maximálně požalovat mámě, že ona ho kousla. Druhý zase, že von si začal. Docházelo k neustálé snaze o naplnění spravedlnosti. A zajímavý je, že jsme vždy nadržovali sami sobě. Říkali jsme známou hlášku „oplátka se nepeče“.
V dětském mechanismu oplácení fungujeme neustále. Napíšeme někomu psaný dopis, tak se sluší mu odepsat. Ale píšeme mu do‑opravdy s chutí, nebo by to bylo jen neslušné mu neodepsat? Někdo nás pozve na narozeniny, tak ho pozveme taky. Necháme své slečně v kavárně dárek, ona nám za týden připraví zase jiné překvapení… Celý život jenom obchodujeme. Oplácíme. Dáváme si vzájemně lajky. Za jízlivý komentář to ale schytáme dvojnásob.
Také v tom vězím. Snažím se ale co nejvíc z tohoto koloběhu vymaňovat. Někdy rád najust nedám k narozeninám dárek. Aby to nebylo z povinnosti. A naopak jej dám někdy jindy zcela nečekaně.
Chtěl bych co nejvíce věcí dělat tak, že já sám ze sebe chci. Ne že jen něco oplácím. Ať už pozitivně, nebo negativně. Stejně tak bych chtěl, aby se ostatní tak chovali ke mně.
Židovské oko za oko byl prý akt milosrdenství. Dřív se za jedno oko potrestal člověk několikanásobně. Vyrovnání jednoho zubu za jeden zub byla civilizační vymoženost. Ale pak přišel Ježíš a řekl nastavit druhou tvář. Se to celé ještě posune. Neroztáčet spirálu. Zažijeme nevěru, tak mu ji oplatíme. Náš protějšek je ráno nepříjemný, tak tu nepříjemnost přenese i na nás a my mu dáváme okusit jeho medicínu. Jindy je zase ona osoba bezbřeze rozjařená a nás to zase pozvedne. Neuropsychologie tomu říká zrcadlové neurony. Někdo zívne, tak také zívneme. Někde se usměje, my také.
Neustále se slaďujeme s tím druhým, s prostředím. My jsme podobní jemu a on nám. Jsme odrazem prostředí. Asi jsme tak naprogramováni. Je dobré o té naprogramovanosti vědět. Nic moc s tím neuděláme. Ale když to víme, můžeme vidět tu podmíněnost našeho jednání. A můžeme si alespoň tvořit prostředí – osoby, se kterými si to oplácení v dobrém i zlém provádíme.
Fejeton pro Reflex 22. února 2022.