Jak člověk furt pracuje, úplně zapomíná se občas nějak odměnit. Dal jsem si v týdnu za úkol to napravit a z možných odměn jsem si sám pro sebe vybral masáž hlavy u jedné kamarádky. Masírujou se záda, ale jak k tomu přijde chudák pokožka na hlavě pod vlasy. Té se nikdo nevěnuje. Nehtama vám masérka slastně prokrví oblast od zátylku přes temeno až po čelo. Povytahuje vlasy na přesné hranici slasti a bolesti. Kdyby sílu zmenšila, nic by to se mnou neudělalo. Kdyby o pět procent přidala, už bych vykřikl bolestí, co že mě tak tahá za vlasy! Že jsem chtěl masáž. Ne tahání. Když se ale vystihne přesná míra, je to úplná droga. Já teda drogy neužíval, ale představuju si, že se navodí podobný blažený stav mysli.
Zvláštní, že stejně jako nejde se zlechtat, tak moc nefunguje, když bychom se masírovali sami. Zažíváme naprostou nepředvídatelnost toho, nakolik se prsty přesunou o centimetr a točivým způsobem vytvoří grif, který prostě funguje, a nevíme, jak to někomu popsat.
Vždycky mě bavila pasáž v pohádce Tři zlaté vlasy děda Vševěda, kdy maminka víská po vlasech svého synka a u toho lstivě vyzví řešení tří hádanek. Jak z příběhu o Sfinze. Úplně jsem tomu dědovi rozuměl. Mě takhle vískat a jemně tahat za vlasy, pustil bych úplně všechno. Stačila by dobře vycvičená tajná agentka ve vískání vlasů a všechno bych prozradil. Všichni známe význam síly vlasů u Samsona. Ostříhali ho a v boji ztratil veškerou sílu. Po rozchodech se často trošku ostříháme. Aby konečky vlasů, které pamatují ztracenou lásku k milému, už navždy zmizely.
Asi před patnácti lety jsem občas chodil do Řeznické ulice, kde bylo učňovské kadeřnictví. Za třicet korun jste si mohli objednat masáž hlavy. Od ladných lazebnic-učnic v bílých pláštích. Sice to nebylo moc dobré, ale jako bizarní kratochvíle jsem si to občas dopřával. A obecně jsem se chodil stříhat docela často snad jenom kvůli těm pěti minutám „slávy“, kdy mi umývali hlavu. Pak následovalo stříhání, které už mě tolik nebavilo.
Babiš dává lidem koblihu a zmrzku. Kdybych já byl populistickým vůdcem, nabízel bych na volebních setkáních vískání ve vlasech zdarma. Koblihu sníte a akorát se cítíte přecpaní. Ten uvolňující pocit po masáži hlavy, ten by si potenciální volič pamatoval ještě drahou chvíli. A třeba by mi to tam pak hodil. A v programu bych měl, že by měli státní úředníci nárok ke stravenkám na jednu masáž hlavy měsíčně. To by bylo rázem milejších lidí na úřadech.
foto: Člověk