Spisovateli Miloši Doležalovi, který psal třeba o umučeném páteru Toufarovi, umřela nečekaně a předčasně jeho žena Jana. V sobotu se konalo rozloučení. Uprostřed vysočinských lesů, nedaleko vesnice Horní Paseka.
Zavzpomínal jsem na návštěvy již nefungující zdejší hospody U Časarů. Vycházeli jsme odsud na dušičkovou pouť ke hrobu básníka Reynka. Hospoda u lidí doma. Polovina světnice statku byl domov hospodářů a druhá půlka hospodská lavice a výčep. Na plotně se vařila polévka, na záchod se chodilo kolem hnoje přes dvůr. Takových hospod u lidí doma byla před sto lety spousta. Mělo by je chránit UNESCO. Najatí herci by hráli prosté stařečky, kteří by u sebe na statku jako točili pivo. To právě už nejde. A jsem rád, že jsem to ještě stihl zažít.
Vždycky jsem prohlašoval, že tahle hospoda a hradčanská U černého vola, jsou dvě nejlepší hospody na světě. Ale už je asi pět let zavřená. EET a všechno dohromady. A Miloš Doležal žil se svojí ženou právě v této vesnici. To jsem donedávna nevěděl. Nedaleko Lipnice, spisovatel Jaroslav Hašek ve vzduchu. Daří se tam bramborám a drsným příhodám.
Bohoslužba se slavila u jedné kapličky v bukových lesích. Ptáci řvali, hosté taktéž. Jana vedla Dismanův rozhlasový dětský pěvecký sbor. Loučilo se tedy především starou duchovní hudbou. Moravský kněz pak rozepjal ruce ke kříži a na všechny ty stromy zahalekal jednu slováckou z dětství. Všichni jsme byli omráčeni. Pak jsme se vydali lesem na pouť ke hřbitovu. K uložení urny. Hosté v černých sakách, kloboucích. Za chůze se zpívaly písně. Zastavovalo se k modlitbě a do toho projely řvoucí čtyřkolky.
Cestou jsem si představoval svůj pohřeb. Celý život stále něco organizuju. Tak budu asi trochu nervózní, že u toho nebudu moct bejt. Aby všechno klaplo. Aby pivo nepěnilo, aby lidi měl kdo navzájem seznamovat, aby bylo dost jídla. Budu jim muset sepsat přesné notičky.
Rozhodně bych dal do pozvánky, ať je tam sranda a ať se moc nesmutní. Určitě bych chtěl nechat zahrát naživo Scetches of Spain od Milese Davise. Asi bych chtěl spíš shnít než se zpopelnit. Když už se bude hodovat nahoře na pohřební trachtaci, ať si dají i ti brouci dole. Hlavně bych byl rád, aby to byla dobrá záminka pro mejdan. Aby se tam spousta lidí potkalo a kuly se nějaké ty pikle. Moje kozy by tam mohly někde pobíhat. Při kázání by mohly třeba zamečet. A vůbec by mě neurazilo, kdyby se na mém hrobě vymočil můj pes.
Tohle všechno jsem si představoval při asi nejkrásnějším pohřbu, co jsem kdy zažil. Miloš Doležal vystrojil své ženě nádherné rozloučení. Podle atmosféry na svatbě, na narozeninové oslavě, na pohřbu se dá posoudit, jak na tom která ta společnost a její vztahy jsou. Miloš a Jana na tom museli být hrozně krásně.
Když se se svou ženou oženil, umřela mu babička. Jedna žena odešla, druhá přišla. Rovnováha zachována. Popohřební rozlouče-
ní se konalo u jednoho hotelu. Hned vedle se slavila svatba mladých lidí. Obě skupiny se viděly z dálky. Jedna žena odešla, druhá přišla.
Fejeton pro Reflex 28/2021